Mezinárodní den žen je v dnešní době dost kontroverzní svátek, který má jak mnoho příznivců tak i spoustu odpůrců. Jedni jej s nadšením slaví a druzí by jej nejraději vymazali z českého kalendáře navždy. Dokonce už bylo několik návrhů na vypuštění svátku z kalendáře předloženo Senátu, ten je naštěstí pokaždé zamítl.
Je pravdou, že byl tento svátek často využíván a někdy i zneužíván a jeho význam v průběhu doby kolísal od politického významu, přes feministický až po obdobu svátku matek. Ovšem historie ukazuje, že vznikl ze zcela jiného důvodu a měl by být spíše brán jako svátek žen, které vždy bojovaly za svá práva ve společnosti.
Mezinárodní den žen je dnes oslavován trochu jako jednostranný valentýn, kdy se muži snaží svým protějškům ukázat, že jim na nich záleží a že si váží toho, jaké jsou. Způsobů jak ženě vyjádřit obdiv je mnoho a záleží jen na vás, jaký vyberete, důležité a hlavní je, aby vaši partnerku potěšil. Můžete koupit krásnou květinu, bonboniéru, udělat večeři, děti poslat k babičce a dopřát partnerce chvíli, kterou si užije a současně si při ní odpočine. Ale proč nespojit všechny tyto krásné dárky v jeden? A udělat si pro sebe sami takové malé hnízdečko lásky, ve kterém ukážete partnerce, jak moc vám na ní záleží a že je pro vás tou nejmilovanější osobou. Popřípadě vzít svou partnerku na romantickou večeři do restaurace a pak následně využít službu hodinového hotelu.
Každý z nás touží po troše soukromí a romantice, ale ne vždy je možnost a prostor, proto jsou milenecké azyly velmi vhodným řešením i při pobytu na stále nabitých studentských kolejích či v bytě plném dětí. A tyhle služby se nemusí využívat jen na svátky či narozeniny, ukažte, že vám na vaší milované záleží a užijte si chvilky ve dvou častěji. Určitě ji velmi potěšíte a hlavně v hotelu pak nebude muset přemýšlet, kdo postel ustele či vytře koupelnu.
Něco málo z historie vzniku mezinárodního dne žen
Základy svátku byly položeny v roce 1908 v New Yorku, kde americké švadleny stávkovaly za zkrácení pracovní doby, lepší a vyšší platy a také za svá hlasovací práva. Do své stávky zahrnuly i protest proti zaměstnávání dětí. Jejich heslem bylo „chléb a růže“, což značilo nejen lepší sociální jistotu, ale také vyšší kvalitu života. Do roku 1913 byl v Americe slaven jako Národní den žen vždy poslední únorovou neděli.
Na první mezinárodní ženské konferenci v Kodani byl svátek prosazen německou socialistkou Clarou Zetkinovou a v roce 1911 byl svátek žen poprvé slaven také v Německu, Rakousku – Uhersku, Švýcarsku a Dánsku, ve své tehdejší podobě usiloval o větší uznání a práva žen, včetně volebního práva. Pevné a konkrétní datum získal tento den až po první světové válce, do té doby byl slaven spíše na přelomu února a března.
Od roku 1975 byl mezinárodní den žen propagován spíše jako svátek ženské solidarity, boj za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj a měl jistý politický podtext poplatný této době. Až v posledních letech je brán spíše jako oslava ženskosti a uznání žen, za jejich úsilí v boji za jejich práva a nejedna celebrita se k mezinárodnímu dni žen připojuje, aby vzdala hold ženám, které se nebály vystoupit a chtěly změnit svá práva a život k lepšímu. A nebojovaly tak jen za sebe, ale i za své děti. Ovšem takhle svátek vnímají spíše mladí lidé, kteří nezažili jeho nucenou či jinou podobu a berou svátek jako oslavu ženskosti.
