Kustovnice čínská (latinsky Lycium chinense), je v čínské medicíně užívána již po dlouhý čas. Prohlašuje se, jestliže je kustovnice konzumována ve formě čaje po celý rok, působí blahodárně na lidské zdraví a dlouhověkost. Z tohoto důvodu je deklarována jako plod dlouhověkosti či též coby ovoce radosti.
V plodech goji se nachází značné množství nejen minerálních látek, jako například vápník, fosfor či železo, ale taktéž steroidy, 21 stopových prvků, například měď, zinek, selen, 18 druhů aminokyselin včetně osmi esenciálních, imunologicky aktivní polysacharidy, jež jsou ojedinělé svou schopností odbourávat volné radikály, tím tak předchází riziku poškození buněk, zvolňují proces stárnutí, podněcují odolnost imunitního systému. Kustovnice čínská má značně působící vliv proti rakovinnovým buňkám v lidském těle a to prostřednictvím látky germanium, jež v sobě ukrývá. V rámci nutriční hodnoty náleží kustovnice čínská mezi jednu z nejbohatších rostlin na světě. Příznivě léčebné efekty goji jsou všestranné. Plody goji pozitivně působí na hladinu cukru v krvi, snižují krevní tlak, posilňují játra i ledviny, příznivě napomáhají krvetvorbě.
Kustovnice je využívána při plicní tuberkulóze, v rámci některých onemocnění zrakového orgánu, je efektivní předmětem v oblasti ženské i mužské neplodnosti. Vlivem konzumace je eliminována bolest v kříži a kolenou, bolest hlavy, hučení v uších či závratě. Napomáhá k pevnosti šlach i nehtů. Přispívá k lepšímu trávení, podporuje funkci střev, příznivě působí na menstruační cyklus. Plody goji lze konzumovat samotné či je přidat do obilných směsí, pečiva, jogurtu apod. Adekvátní dávka na den je 6 až 15 g plodů v suchém stavu.
K přípravě čaje se kustovnice používá obdobně jako šípky – tj. 8 až 10 g plodů goji se povaří po dobu 5 až 10 minut v půl litru vody. Tento extrakt se pije nalačno a to ve dvou dávkách, včetně i samotných plodů. Kustovnice čínská neboli goji je keř, jen náleží do čeledi lilkovitých dosahující výšky až 3 metry. Najdeme kustovnici volně rostoucí v severní i západní oblasti Číny, v Koreji, Japonsku i Tibetu. Vyskytuje se okolo 90 druhů. V našich končinách je známá kustovnice cizí, jež je považována více za okrasnou rostlinu vyskytující se však zejména v okolí železničního náspu.
Pozitivem je, že pěstování kustovnice čínské není nijak složité. Koneckonců si to může zkusit každý. Goji postačí chudá, suchá hlína, není náchylná k různým chorobám či škůdcům. Kvete později a to až v měsíci září – říjen. Plody dozrávají v měsíci listopad a není jich příliš. Zkusit je možno si vypěstovat rovněž kustovnici čínskou velkoplodou, jak už z názvu vyplývá, která disponuje značným množstvím plodů a to až do doby prvních mrazů. Ke sklizni dochází, když jsou plody zcela zralé a to sklepáním do plachty. Je to z důvodu, že při kontaktu pokožky s těmito plody dochází k oxidaci a ke zčernání. Co se týče sušení – ve stínu při teplotě do 35 stupňů Celsia, uchovat v nekovové nádobě v suchu a temnu. Poznámka – goji (godži) je japonským názvem pro kustovnici čínskou. Její čínský název pak zní gouqizi.
