Imunita a imunitní reakce jsou hodně skloňovaná slova v posledních letech. Někde jsem četla zamyšlení, že v jakém stavu je naše imunita, takové je vlastně stáří našeho organismu. Pojďme se spolu podívat na některé záležitosti kolem imunity.
Obrana proti původcům nemocí z vnějšího prostředí je jednou z vůbec nejdůležitějších funkcí imunitního systému. Náš organizmus je neustále vystavován obrovskému množství infekčních mikroorganizmů, jako jsou bakterie, viry a plísně. Tyto mikroorganizmy způsobují celou řadu nemocí – některé z nich jsou poměrně časté a nepříliš závažné, jiné naopak vzácnější, zato daleko nebezpečnější. Příkladem mohou být různá virová onemocnění, jaká téměř každý z nás prodělá i několikrát do roka opakovaně. Potom ale existují viry, které mohou způsobit daleko závažnější nemoci, jako je hepatitida (onemocnění jater) nebo encefalitida (infekční onemocnění mozku).
Totéž platí pro bakterie. Běžným onemocněním je streptokoková angína, některé kožní infekce (impetigo) a zánět středního ucha (otitida). Opět ale existují bakterie, které mohou vyvolat velmi závažná onemocnění, jako je například zánět mozkových blan (meningitida), zánět kostí (osteomyelitida) nebo kloubů (artritida).
Ať už je infekce způsobena virem, bakterií nebo plísní, ať je relativně neškodná, či naopak závažná a ať už se nachází kdekoliv v těle, správně fungující imunitní systém musí být schopen zajistit ochranu před tímto mikroorganizmem.
Imunitní systém musí umět tento mikroorganizmus rozpoznat, zničit a zastavit jeho šíření – to je jeho hlavní poslání v těle. Účastní se potom i obnovy a regenerace postižené tkáně, aby mohla co nejlépe zase fungovat po překonání onemocnění.
Je-li imunitní systém nějak postižený, není schopen tyto funkce plnit dokonale.
Termíny z oblasti poruch imunity:
1.Imunodeficit je snížené fungování imunity (funkce minus).Tyto poruchy jsou buď vrozené, nebo získané. Je u nich zvýšená náchylnost k infekčním onemocněním, protože tělo se neumí pro nějakou svou nedokonalost v imunitě proti nim účinně bránit.
2.Alergie je opačná reakce imunitního systému ve smyslu plus reakce.Jde o přemrštěnou reakci na látky zevního prostředí – například pyly, prach, zvířecí srst, složky potravy aj…,prostě něčeho, co přichází z vnějšího prostředí.
3.Autoimunita je extrémně vystupňovaná plus reakce – v podstatě vystupňovaná alergie do té míry, že tělo nereaguje jen na látky z vnějšího prostředí, ale i na vlastní tkáně, z prostředí vnitřního!!! (Auto je výraz pro vlastní složky organismu, imunita jsou děje na jeho ochranu).
Bohužel s lepší laboratorní diagnostikou a většími možnostmi současné medicíny v oblasti výzkumu se zjišťuje, že autoimunita je příčinou mnoha různých nemocí, o kterých se před pár lety vůbec nevědělo, jaká je skutečná příčina jejich vzniku.
Autoimunitní nemoci tedy vznikají jako důsledek imunitní reakce proti vlastním tkáním nebo orgánům, při níž dochází k jejich poškození. V příštím pokračování si o nich přehledně povíme více.
