Srdce není jen pouhý sval zasažený Amorovým šípem. Je to orgán, který má největší vliv na náš život. Přitom na něj příliš nedbáme.
Na to, abychom si ho zhuntovali, stačí v podstatě málo. Pořádně se stresovat, přejídat se, kouřit, dopřávat si alkoholu a velkým obloukem se vyhýbat sportu. A k tomu žít v některých zaběhnutých omylech, které o srdci mezi lidmi kolují. Pak budete velmi brzy patřit k 58 procentům těch, kteří každoročně odejdou z tohoto světa právě na srdeční choroby.
Právě srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Mají na svědomí právě více než 58 procent všech mrtvých. Kvůli tomu je nemusíte ale stěhovat z kotliny uprostřed Evropy. Ve vyspělých státech Evropy a USA na tom nejsou o mnoho lépe. I tady je to také více než 50 procent.
Co je vlastně příčinou srdečně-cévních onemocnění? V naprosté většině je to ateroskleróza, česky řečeno kornatění cév. Tahle smrtící nemoc postihuje bez rozdílu muže i ženy, často dokonce v nejproduktivnějším věku. Je o to nebezpečnější, že zasahuje tělo v raných fázích a bez zjevných příznaků. Jednoduše řečeno, dlouho nás nic nebolí, dlouho nám nic není. Až to s námi najednou a bez varování prostě praští. O to je ateroskleróza nebezpečnější.
Příčinou této nemoci je narušení cévy a následné ukládání tukových látek do její stěny. Cévy postupně tvrdnou, průtok krve cévou je omezen a následkem toho jsou některé části těla nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami. Jestliže dojde k náhlému uzávěru některé hlavní tepny, mohou být následky velmi dramatické: nastává akutní infarkt myokardu, centrální mozková příhoda, uzávěr tepen dolních končetin. A to už je smrt opravdu velmi blízko.
Tomuhle smrtícímu nebezpečí se ale dá ubránit. Stačí dbát rad lékařů. Na to, jak si chránit nejdražší pumpu světa a odehnat srdečně-cévní onemocnění jsme se zeptali primáře MUDr. Jiřího Leissera z Lázní Teplice nad Bečvou, jediných moravských lázní na srdce.
Jaké jsou nejčastější příčiny onemocnění srdce? „Na vzniku onemocnění srdce se podílejí především takzvané rizikové faktory. Mezi ty hlavní patří kouření, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina tuků, cukrovka, nadváha, nedostatek pohybu a především stres.“
Jak se tedy chorobám srdce a cév nejjednodušeji bránit? „Je to relativně jednoduché, ale obtížně realizovatelné. Chce to totiž aktivní přístup každého z nás. Pokud kouříte, tak musíte přestat a vyhýbat se zakouřenému prostředí. Celkově také musíte upravit životosprávu. To znamená změnit stravovací návyky, omezit cukry a živočišné tuky a eventuelně je nahradit rostlinnými. Snažit se konzumovat dostatek vlákniny, omezit celkově množství jídla, jíst častěji a menší množství jídla, snížit svoji hmotnost. A to jde především pravidelnou fyzickou zátěží. Optimální je sportování v délce 30 až 40 minut denně. V podstatě to všichni známe, ale nedodržujeme.“
Jaké jsou nové trendy v této obraně a ve zdravé výživě? „Určitě pohyb, především chůzi nebo dokonce moderní nordic walking, tedy chůze s hůlkami, trénink na ortopedech či nejrůznějších běhátcích. Přitom je lépe se věnovat spíše vytrvalosti, než síle. To jen tak ve stručnosti.“
Často se hovoří o kladném vlivu alkoholu na lidské zdraví. Je to pravda? Víno? Panáček po ránu? „Bohužel si většinou vybíráme z toho, co může omezit naše rizika, jen to,co je pro nás příjemné. Takže bych to ani s alkoholem nepřeháněl. Všeobecně se uznává, že malá množství alkoholu, tedy zhruba dvě deci bílého či červeného vína nebo půl litru piva pro muže (pro ženy platí jen 1,5 deci červeného či bílého vína, a tři deci piva poněvadž pomaleji metabolizují alkohol) by mohla mít vliv na zvýšení takzvaného „hodného“ cholesterolu. Takže by neměl škodit.“
Mají rostlinné tuky skutečně takový vliv na naše zdraví? „Rostlinné tuky podobně jako rybí maso obsahují nenasycené masné kyseliny, které snižují hladinu triglyceridů. Podle některých autorů snižují krevní srážlivost a proto snižují pravděpodobnost trombu a následně infarktu srdečnímu či mozkové příhodě.“
A není prospěšnější návrat ke klasickým tukům? Máslo? Nebo snad dokonce sádlo? „Malý paradox. Před několika lety byla propagována dieta bez omezení živočišných tuků až do doby, kdy propagátor této „diety“ zemřel na opakované cévní mozkové příhody. Statistiky jednoznačně ukazují na závislost vzniku infarktu srdečního svalu a cévních mozkových příhod na výšce hladiny cholesterolu. Takže i tady bych byl velmi opatrný v závěrech.“
Jak se tedy chovat, pokud máme podezření, že s naším srdcem není něco v pořádku? „Abychom předešli onemocnění srdce, měli bychom znát hladinu lipidů a cukru v krvi stejně jako výšku krevního tlaku. Pokud má člověk obavu, že s jeho srdcem není všechno v pořádku, měl by navštívit svého lékaře. Ten má možnost jej poslat na celkové kardiologické vyšetření včetně zátěžového ekg. Brzké odborné vyšetření může předejít rozsáhlému poškození srdce. Často potíže svádíme na bolesti způsobené páteři, které každý z nás občas mívá a lékaře navštívíme pozdě, kdy už došlo k poškození srdečního svalu. Je proto žádoucí, abychom při potížích v krajině srdeční navštívili odborného lékaře.“
